Chytla mě zase vánoční nálada a tak jsem si řekla, že se pokusím dopsat tuto vánoční povídku. Doufám, že jste na ni nezapomněli a bude se vám pokračování líbit.
V chatě panovala dobrá nálada. Rodiče seděli ve společenské místnosti, krb plápolal a krásně prohříval celou místnost. Elena i Nick odložili kabáty a oba vstoupili dovnitř. Elena si všimla, že Caroline už je také zpět. Seděla v jednom křesle u krbu a smála se. Tak jako všichni. Zřejmě se tu dobře baví.
,,Eleno, Nicku, tak jste také dorazili. Neviděli jste Chrise?" zeptala se hned Elenina mamka.
,,Ne." jednoduchá odpověď.
,,Dobrá. Nějaké jídlo od večeře zbylo v kuchyni, kdybyste měli hlad." Opět mluvila k Eleně i Nickovi. Elena jen kývla a vydala se do kuchyně. Nick ji tiše následoval, ale nejdřív prohodil pár slov s ostatníma.
Elena si dala vařit vodu na čaj a mezi tím snědla dva chlebíčky, co stály na lince. Když konvice cvakla, zalila si svůj ovocný čaj a chtěla se rychle vypařit do pokoje. V tom už ale Nick stál ve dveřích se svým odzbrojujícím úsměvem.
,,Někam se chystáš?" zeptal se a šel k ledničce.
,,Vlastně ano. Do pokoje, kde budu mít svůj klid."řekla klidně Elena a popadla svůj šálek horkého čaje.
,,Vždyť je to rodinná dovolená. Neměla by si sedět dole s námi, poslouchat vtipné historky a náramně se bavit?" ládoval se chlebíčkem a díval se na ni.
,,Možná." měl pravdu, jenomže ona na to neměla náladu.
,,Tak pojď. V pokoji můžeš být zalezlá jindy." kývnul směrem ke společenské místnosti a chtěl jít. Nechtělo se jí ale rozhodla se ho následovat. V tom přišla Caroline. Na oba se podívala a usmála. Nick zmizel. Caroline se opřela o kuchyňskou desku a podívala se na Elenu.
,,Máš na zítra něco v plánu?" neměla, ale tušila, že Caroline už něco vymyslela. Zakývala tak hlavou že ne.
,,Rodiče prý půjdou dopoledne lyžovat a spojí to i s obědem. Můžeme se přidat nebo si najít svou zábavu. Jen na večeři chtějí, abychom se přidali." začala mluvit a Elena jen kývala.
,,Chce se ti jít lyžovat?" zeptala se a Elena kývla na znamení, že ne. Nechtěla být vlastně nikde poblíž rodičů.
,,Myslela jsem si to. Já bych šla raději bruslit. Mají tu dvě plochy. Jednu v hale a druhou na tom rybníku, kolem kterého jsme šli. Šla by si semnou?" dokončila svůj proslov a dívala se na Elenu a čekala, co jí řekne. Elena uznala, že to není špatný nápad a kdykoli může Caroline utéct, kdyby chtěla.
,,Klidně. Už dlouho jsem nebruslila." dodala. Caroline se usmála a obě si šli sednou k ostatním do společenské místnosti.
…
Elena seděla na gauči přikrytá dekou a v ruce svůj počítač. Oheň v krbu už pomalu dohasínal, začínalo být v místnosti chladno. Všichni šli do svých pokojů, včetně rodičů. Prý, aby se na zítřek pořádně vyspali. Eleně se ještě nechtělo spát a být nahoře s Caroline, tak nemá ani klid na psaní. Do kterého se tak zabrala, že neslyšela ani pohyb v kuchyni a když na ni promluvila, lekla se.
,,Nejdeš už spát?" zeptala se Caroline se sklenicí vody v ruce.
,,Ještě potřebuji něco dopsat, ale za chvilku jsem tam." usmála se Elena a Caroline odešla. Když už opravdu byla sama, počítač odložila na stolek a zadívala se do krbu. Ještě tam svítilo plno oharků. Nahoru se jí stále nechtělo a tak šáhla po knize, kterou si přinesla společně s počítačem. Byla to kniha Sněží, Sněží od vícero autorů. Hodila se k zimnímu i vánočnímu času. A tak se začetla a nevnímala čas.
Zrovna četla napínavou pasáž, když se rozrazily vchodové dveře. Vylekalo jí to a pak uslyšela známý hlas. Knihu zavřela a odložila. Netušila, jak v tom šeru mohla číst. Když se snažila rozkoukat po místnosti, sotva něco viděla. Byl to Chris. Zřejmě opilý Chris. A nebyl sám.
,,No tak kámo, snaž se pomoct." slyšela Nicka. Ale Chris mezitím brblal něco o holkách, snowboardingu a parádním večeru.
,,Ty si na plech. Příště tě tam nechám jasné." slyšela Nickův smích. Zřejmě jen žertoval.
,,Ty Nicky, seš fakt dobrej parťák. Zítra musíš vyrazit semnou." drmolil Chris. Nick mu pomáhal s chůzí, jelikož to sám moc nezvládal. Ani si nevšimli, že je Elena dole a vše slyší.
,,Té holce ses líbil. Viděl si, jak se na tebe pořád smála. Říkám ti, tu můžeš mít." pokračoval Chris a pomalu se snažili vyjít schody.
,,Jasně kámo. Hlavně se nezabij, jinak nebudeš moc zavolat té Klaudii." jméno té holky tak divně protáhl, jakoby to něco znamenalo. Oba se zasmály a zmizely nahoře v patře.
Elena ještě chvíli tiše seděla a pak se zvedla. Pomalu vyšla schody a mířila k pokoji. Trochu ji rozhodil celý jejich rozhovor. Co si také měla myslet. Jsou to chlapy a ty myslí jen na holky. Nadával si, že si myslela o Nickovi, že se změnil. Snažila se to hodit za hlavu a potichu vklouzla do pokoje a rovnou do postele.
