Žánr: Sci-fi a fantasy
Nakladatelství: Host
Počet stran: 366
Rok vydání: 2014
Co se týče obálky, nemám ji co vytknout. K příběhu se hodí. Není nijak přeplácaná. Jak se říká v jednoduchosti je krása a k obálce to naprosto sedí. Možná by mi nevadilo, kdyby zem nebyla popadaná jen listím ale i trochu sněhem. Jinak se mi obálka líbí.
NIKDO NEUPOUTÍ OSADU, POKUD CHCE PŘEŽÍT
Kniha o patnáctileté Emmelin, která žije v osadě uprostřed lesa ve společenství, které je odříznuto od okolního světa. Aby přežili zimu a zlo, které se údajně v lese potuluje, musejí všichni dodržovat přísná pravidla. Za jejich porušení čeká trest, Rozcestí.
Emmelin patří do rodiny, která je poskvrněná a navíc v dětství utrpěla úraz, který jí pochroumal nohu. Přestože se snaží dodržovat pravidla, které mají ochránit společnost před smrtí, je to pro Emmelin těžké. Stále mívá sny, které jí volají do zakázaných lesů. Samotné lesy na ni šeptají a volají jí k sobě. Už udělala pár vzpurných činů, a kdyby se radní dozvěděli, že se odvážila hlouběji do lesa, musela by zaplatit trestem, který potkal i její babičku. Rozcestí.
Jednoho dne se Emmelin naskytne příležitost, jak očistit jméno její rodiny od poskvrny a to sňatkem s členem rady, bratrem Stockhamem, který je do ní zamilovaný. Přestože jí spíše bratr Stockham děsí, rozhodne se jeho nabídku přijmout. Přesto se nevzdává a snaží se očistit jméno své rodiny cestou poznání, aby se tak sňatku s mužem, kterého nemiluje, mohla vyhnout.
Ze začátku to chce chvilku, než se do knihy začtete. Emmelin je obyčejná patnáctiletá dívka, které díky své poskvrně věří, že se nemůže rovnat s ostatními lidmi a že jí nikdo nebude chtít. Věří, že je vzpurná, protože její babička také byla, ale snaží se všem dokázat, že taková není. Přesto nemůže pomoct své touze poznávat a věří, že někde v tom lese je východisko, jak nemuset dodržovat přísná pravidla.
Chvílemi mi příběh přišel ucouraný a trochu nezáživný. Netrvalo to nikdy však dlouho a vystřídalo ho napětí. Nebyl to žádný strhující příběh, přesto jsem se od knihy sotva odtrhla a od poloviny jsem ji zhltla pomalu naráz.
Nečekejte žádný strašidelný příběh, nepřišlo mi to nijak strašidelný. Spíš napínavý a záhadný. I když zla, kterého se všichni báli, tam vlastně nebylo pořádně popsané, tak že jsem si ho pomalu neuměla ani představit. Skoro do konce knihy jsem nechápala, čeho se vlastně tak bojí a proč jsou tak odtrhnuti od okolního světa. To mohlo být lépe vysvětleno.
A vadilo mi tam občas, používání francouzštiny. Nevadilo mi, sem tam nějaké slovíčko ale pak celé věty ano. Sice se tam jakoby vysvětlilo, o co v těch větách jde, ale jaký to pak mělo význam?
Rozhodně bych knihu nepřirovnávala k Hunger Gomas, i když jsem tuto sérii nečetla (viděla jsem filmy). Nepřijde mi to vůbec podobné. Spíše by se to dalo přirovnat k Labyrint: Útěk od Jamse Dashnera i když také to není ono. Nechápu proč knihu přirovnávají zrovna k těmto sériím.
Nevím, komu bych knihu doporučila, jelikož sama jsem z ní docela rozpolcená. Nezaujala mě na tolik, abych si ji třeba přečetla znovu nebo abych nad ní stále přemýšlela, přesto úplně špatná také nebyla. Jak jsem říkala, ke konci to bylo vážně napínavé a mě to nedalo, dokud jsem ji nedočetla. Rozhodně dám celé sérii šanci a hodlám si přečíst druhý díl, i když ten hned tak nebude.