No dobrá, do Vánoc jsem ji neukončila. To u mě není nic nového. Ale když už jsem ji rozepsala, tak se ji pokusím dopsat. A jelikož nemám nic lepšího na zveřejnění a dnešek budeme trávit u babičky, tak jsem přednastavila další díl.
Když měli obě vybaleno, vrátili se zpět dolů. Rodiče už čekali a Chris s Nickem se jak se zdá dobře bavili. Když přišli i oni dvě, mohli vyrazit na oběd. Rozhodli se jít pěšky, jelikož to nebylo daleko. Sníh jim křupal pod nohami a záře od slunečních paprsků jím oslepovala oči.
Nebyli jediný, kdo se vydal pěšky na oběd nebo procházku. Všude bylo plno lidí a to teprve svátky začínají. Určitě jich ještě spousta přijede. Než došli do restaurace, Caroline se snažila bavit s Elenou.
,,A jak se ti daří El?" neměla ráda, když jí tak někdo říkal. Přesto se na Caroline usmála.
,,Dobře. Ale co ty? Dost si se změnila." podívala se na ní od hlavy až k patě. Caroline se usmála a trochu z červenala.
,,Já vím. Jako malá jsem byla dost baculatá. Zkusila jsem tančit a doslova mě to pohltilo. Navíc s tím šli i kila dolů." rozplývala se a povídala dál. ,,Chtěla bych se tanci věnovat profesionálně, ale ještě si nejsem jistá, zda mi to vyjde." zdálo se, že ukončila svůj proslov o tanci.
,,Tak to je vážně fajn." Elena nevěděla co víc říct. Strčila ruce do kapes od bundy a dál mlčela.
,,Ty studuješ El?" pokračovala Caroline.
,,Ano. Mám za sebou rok na vysoké. Žurnalistika. Je to těžké ale zatím to zvládám." odpověděla a opět se usmála. Caroline se jí vyptávala na další otázky o tom, co dělá a co jí baví. Mezitím došli k restauraci, kde se nechali usadit u jednoho velkého stolu a společně poobědvali.
Když všichni dojedli, ještě nějakou dobu tam seděli a povídali si. Zdálo se, že vše vypadá jako dobrý začátek rodinné dovolené.
,,Mami, chci se ještě dnes podívat na sjezdovku a možná i zajezdit na snowboardu. Nevadilo by, kdybych šel?" zeptal se Chris, když se u stolu rozhostilo ticho.
,,Ale o všem. Určitě všichni máte nějaké plány nebo se tu chcete porozhlédnout. Myslím, že to nebude problém." podívala se na ostatní a když nebyli proti, Chris a ostatní mladiství se zvedli a vyšli ven.
,,Nicku, jdeš semnou?" zeptal se Chris. Vypadalo to, jakoby se nemohl dočkat.
,,Jasně, proč ne." pak se otočil na holky. ,,Co budete dělat vy?" díval se na Caroline, ale pak se otočil i na Elenu.
,,O nás se neboj. My si s Elenou už něco najdeme že?" Caroline se usmála a podívala se na Elenu. Ta jen přikývla. Kluci se tedy vydali na sjezdovku a nechali je tam.
,,Chceš se podívat do města?" zeptala se Caroline Eleny a ta nakonec usoudila, že to není vůbec špatný nápad.
Nakonec ve městě strávili celé odpoledne. Procházeli všechny obchůdky s dárkovými věcmi i obchody s oblečením. Zašli si na kafe a byli se i projít kolem zamrzlého rybníku, na kterém se dokonce bruslilo. Když se vraceli zpět po pěší zóně, na které byli všechny ty malé, ale úžasné krámečky, byl večer. Všude to svítilo vánočními světýlky a vypadalo to jako z pohádky. Začalo i nepatrně sněžit, což všemu jen přidalo na dokonalosti.
Obě si nesli, nejednu taštičku s nějakými věcmi, které si pořídili. I když se Eleně zprvu tento výlet nelíbit, tak tohle odpoledne si užila.
,,Caroline, ráda bych se ještě podívala zpět do toho malého knihkupectví na rohu." podívala se na ní a čekala, zda bude chtít jít s ní. Caroline se na ní otočila, ale víc jí zajímala výloha za Elenou.
,,Víš co El, nevadilo by ti, kdyby si šla sama? Chtěla bych se ještě podívat do toho krámku s módou." tak trochu tušila, že se tam bude chtít vrátit a vůbec jí nevadilo, že se rozdělí.
,,Nevadí." usmála se. ,,Sejdeme se tedy v chatě." obě se na tom shodli a pak se každá vydala jiným směrem. Caroline hned zapadla do krámku, kousek od místa, kde stáli a Elena se vydala k tomu knihkupectví. Cestou k němu šla okolo krámku s Pandorou. Nikdy na takové šperky nebyla ale, když se zadívala do výlohy, tak nemohla odtrhnout zrak.
,,Vybrala sis něco?" vytrhl jí něčí hlas z myšlenek. Vedle ní se z ničeho nic objevil Nick.
,,Co tu děláš?" zeptala se, aniž by se na něj podívala.
,,Byl jsem se také podívat ve městě a zahlédnul jsem tě tu tak stát, tak jsem si řekl, že se k tobě přidám." cítila na sobě jeho pohled, ale neotočila se na něj.
,,Já jsem vlastně na cestě do knihkupectví, tam na rohu."řekla a obešla ho. On ji dohnal a šel vedle ní.
,,Půjdu s tebou. Stejně už jsem byl všude, kde jsem chtěl." Elena nic nenamítala a tak šli společně. Nebylo to daleko a tak tam během pěti minut došli. Nick podržel Eleně dveře a pak šel za ní. Bylo to nádherné, malé, přesto útulné knihkupectví. Všude bylo plno knih a také lidí. Zdálo se, jakoby na Vánoce všichni začala číst. Elena nevěděla, na které knihy koukat dřív a tak šla k prvnímu regálu, který byl volný, a začala si je prohlížet.
,,Stále píšeš, Eleno?" zeptal se z ničeho nic Nick.
,,Ty si to pamatuješ?" nevěřila, že by si někdy na něco takového vzpomněl.
,,A kdo ne? Všude si tahala ten svůj zápisníček a něco si do něj čmárala." zasmál se. ,,Bylo to roztomilé." dodal. Chvilku bylo ticho, pak Nick pokračoval.
,,Prý studuješ žurnalistiku." nebyla to ani tak otázka.
,,Ano. Baví mě to." vyndala knihu z regálu a přečetla si o čem je. Pak ji zase dala zpět a dívala se po jiný. Přitom se podívala i na Nicka, který zrovna také držel nějakou knihu v ruce a vypadal zaujatě.
,,A co děláš ty?" docela by jí to zajímalo. Nevzpomínala si, že by někdy měl nějaké sny.
,,Snažím se dodělat školu, ale nebaví mě."řekl a dál si prohlížel knížku.
,,A co by tě bavilo?" vyzvídala dál a mezi tím stále koukala po nějaké knížce, která by se jí líbila.
,,Řeknu ti to, když to nikomu nepovíš." podíval se na ní a přistoupil trochu blíž. ,,Chtěl bych podnikat. Nechci ztvrdnout v jedné firmě jako táta. Chci mít něco vlastního a chci cestovat." na chvíli se mu rozzářili oči a Eleně to přišlo krásné. On jí přišel krásný. Pak raději sklopila oči zpět ke knihám.
,,To je dobrý plán. Měl by sis za ním jít."řekla nakonec a vybrala si knihu, kterou si koupí. Šli společně ke kase, kde jí knihu zaplatil i přes její protesty Nick. Pak vyšli z knihkupectví a vydali se zpět k chatě.