Poslední žijící Čech, který za druhé světové války létal v uniformě britského Královského letectva (RAF), Jiří Pavel Kafka slaví v úterý 99. narozeniny. Sloužil jako radista a střelec u československé 311. bombardovací perutě. O životním jubileu válečného veterána informovalo na twitteru ministerstvo obrany.
[chooze:gallery;value:31455]
Kafka se podle projektu Paměť národa vydal do Británie už v červnu roku 1939, kdy mu bylo čerstvých 15 let. Jako chlapci židovského původu se mu totiž společně s bratrem podařilo z tehdejšího protektorátu Čechy a Morava odjet jedním z transportů, které organizoval Brit Nicholas Winton.
Do armády vstoupil v 18 letech v roce 1942 a následně byl vybrán právě mezi vojáky v modrých uniformách RAF. Sloužil hlavně jako operátor radaru, který byl tehdy moderním vynálezem. "Naším úkolem bylo najít a zničit nepřátelské ponorky a lodě," vzpomínal Kafka na své bojové nasazení.
[chooze:article;value:496640]
"Palubní radiotelegrafista byl jedním z nejdůležitějších členů posádky každého bombardéru, i když jeho funkce postrádala ten lesk, jako měli piloti," dodává pak ředitel historicko-dokumentačního odboru Vojenského historického ústavu Jiří Rajlich.
"Tři sta jedenáctá peruť byla jedinou bombardovací perutí ze čtyř československých perutí ve Velké Británii. Zbylé tři byly stíhací. Od léta roku 1942 až do roku 1945 operovala nad Atlantikem. Jejím hlavním úkolem v tomto období bylo vyhledávání a ničení nepřátelských ponorek a hladinových plavidel. Většinu doby, kdy v peruti působil pan Kafka, létali její příslušníci na čtyřmotorových bombardérech Liberator," doplnil Rajlich.
[chooze:article;value:501263]
Po konci války se Kafka vrátil do Československa, kde se po letech opět setkal s maminkou, které se podařilo přežít ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Dlouho se doma ale nezdržel a ještě před komunistickým převratem odešel zpět do Británie. V šedesátých letech pak strávil i s rodinou také několik let v Izraeli. Z Anglie se do rodné Prahy vrátil až po sametové revoluci v roce 1990.
Celkem v řadách RAF sloužilo asi 2 500 Čechoslováků. Kolem 500 z nich při bojích zahynulo. Dnes žijí pouze dva. Kromě Jiřího Pavla Kafky je to ještě člen pozemního personálu – letecký meteorolog Jiří Mráz, který žije v USA.
V březnu zemřel poslední československý stíhací pilot, který za druhé světové války sloužil v RAF, Emil Boček: