Třetí a poslední část této povídky. Doufám, že se vám líbila.
Katie se zdálo, že uběhla dlouhá doba, co Dean opustil pokoj. Nejraději by šla za ním, ale nevěděla, jak by mu pomohla. Lydia byla ticho, stále skrčená na posteli a Sam postával se zbraní v ruce před postelí.
,,Už je to dlouho." postěžovala si a podívala se na Sama.
,,Je to sotva deset minut."řekl Sam a sám se podíval na hodiny. Byl také nervózní. Přesto bratrovy věřil. Podíval se na Katie a pak se zeptal.
,,Umíš to ovládat?" ukázal na zbraň, co držel v ruce.
,,Nemůže to být tak těžké."řekla. Podal jí pušku se solí a ukázal, jak se nabíjí. Poté si vzal železnou tyč, co si sehnal, než přijeli do penzionu a otočil se na holky.
,,Já to nechápu. To nemůže být pravda." prohodila Lydia a raději se dívala jinam.
,,Půjdu se podívat na chodbu."řekl a obě se na něj podívali. Lydia víc vyděšeně než Katie.
,,Ale to nemůžeš. Máš tu být s námi." hned pronesla Lydia.
,,Jen se podívám a zase se vrátím. Je tu přes dvacet pokojů, co když někdo bude potřebovat pomoct, jako vy?" podíval se na Lydii a viděl, že souhlasila. ,,Střílej, pokud jí uvidíš." pak se otočil ke dveřím. Došel k nim a pomalu otevřel, pak se ještě jednou otočil na holky. Když se otočil zpět, stála před ním. Leknul se, přesto se nenechal zastrašit. Lydia se vyděšená sunula po posteli nejdál od dveří a Katie se strachem ani nehnula. Sam napřáhnul ruce s kusem železné tyče a švihnul přímo přes ženu. Rozplynula se, ale ne na dlouho. Hned na to, se objevila Samovi za zády. Katie vykřikla,aby ho upozornila, přesto nestihl zareagovat. Žena napřáhla ruku a nějakou neviditelnou silou jím mrštila na chodbu. Narazil na zeď, sesunul se na zem a tyč mu vypadla z rukou. Dveře se zavřely a žena obrátila pozornost na Katie s Lydií. Měla tmavé, krví podlité oči. Její pohled byl děsivý a v ruce stále měla nůž. Blížila se k posteli. Katie se snažila nabít zbraň, ale nešlo jí to. Žena už byla u postele, kde se zastavila kvůli kruhu ze soli. Konečně se Katie podařila nabít a vystřelila. Žena zakřičela a zmizela. Slyšela, jak Sam něco křičí přes dveře a snaží se je otevřít. Marně. Chtěla mu pomoct, jenže se objevila znovu, tentokrát na levé straně postele, blízko Lydie. Lekla se a vykřikla. Přesunula se na druhou stranu postele.
,,Tak střílej!" křičela na Katie. Ta okamžitě vystřelila. Žena opět zmizela, ale ne na dlouho. Lydia už toho měla dost. Vyběhla ke dveřím a vzala za kliku. Nešli otevřít. Začala na ně mlátit a neposlouchala žádné slovo, co na ní Katie křičela.
,,Běž zpátky! Okamžitě běž zpět. Lydie!" ignorovala každé její slovo. Katie přešla za ní, když v tom se před ní objevila ta žena. Silou jí mrštila přes pokoj. Puška jí vypadla z rukou a hlavou se uhodila o stolek u dveří do koupelny. Žena se k ní přesunula, chytla jí svojí mrtvolně kostnatou rukou pod krkem. Projel jí chlad celým tělem. Pak zvedla ruku s nožem a napřahovala se, když v tom se ozval rána a ona zmizela. Katie se vyděšeně dívala a zahlédla Lydii se zbraní v ruce. V tom Sam vrazil do pokoje a díval se kolem.
,,Jste v pořádku?" zeptal se. Od Lydie si vzal pušku, místo toho jí dal železnou tyč, co sebral ze země. Katie pomohl vstát. Bolela ji hlava ale krev netekla, tak se jí trochu ulevilo.
,,Teď už jo. Kam zmizela?" zeptala se a přešla k Lydii.
,,Koho to zajímá. Hlavně že není u nás." vysoukala ze sebe Lydie.
,,Vrátí se. Běžte zpět k posteli." tentokrát to udělali bez řečí. Sam se přidal a popadl mobil. Chvíli to vyzvánělo a pak to Dean zvedl.
,,Jak si na tom?" zeptal se a čekal dobrou odpověď.
,,Snažím se brácho. Jste v pořádku?" měl tušení, že se něco stalo.
,,Ne na dlouho. Co ti tak trvá?" byl rozčílený.
,,No najít ty zatracené hrobky. Je to tu jak v pralese." klel Dean. ,,Už je asi vidím." funěl mu do telefonu. Všude kolem byla vysoká tráva, kterou nikdo neudržoval, větve stromů zasahovali snad všude, kam se dalo. Přesto je nakonec uviděl. Dvě velké hrobky, které tam stály. Ani jedna nebyla udržovaná. ,,Hádám, že to bude ta bez nápisu."řekl Dean.
,,Hádáš dobře. Hlavně si pospěš." jen co to dořekl, Katie vykřikla. Sam upustil mobil a otočil se. Katie ležela na zemi a duch té ženy se nad ní tyčil. Namířil zbraň, ale než vystřelil, vyrazila mu ji z ruky a odhodila ho. Zaměřila se na Lydii. Ta kolem sebe máchala tyčí. Sam, nechápal, jak vnikla do kruhu, když si všiml, že je porušený. Nejspíš z předchozího chaosu. Katie se pomalu sbírala ze země a Sam se natahoval k pušce. Lydie párkrát ženu zasáhla, přesto se vždy vrátila. Když neměla kam couvat, žena jí vyrazila tyč z ruky. Natáhla ruku a chtěla jí nožem říznout do krku, jenomže Lydie se stačila nahnout na stranu a tak to odneslo její rameno. Zakřičela a sesunula se na zem.
Sam vystřelil a obrátil tak pozornost na sebe. Žena začínala být rozzuřená. Vrhla se na Sama takovou rychlostí, že Katie ani Lydie nestihli zareagovat. Když už se ho nožem skoro dotýkala, couvla. Začala kvílet a hořet. Nakonec zmizela jako pára. Sam si oddychnul. Hned se podíval na Katie, která už byla u Lydie. Ta měla paži od krve z pořezaného ramena.
,,Už je to dlouho." postěžovala si a podívala se na Sama.
,,Je to sotva deset minut."řekl Sam a sám se podíval na hodiny. Byl také nervózní. Přesto bratrovy věřil. Podíval se na Katie a pak se zeptal.
,,Umíš to ovládat?" ukázal na zbraň, co držel v ruce.
,,Nemůže to být tak těžké."řekla. Podal jí pušku se solí a ukázal, jak se nabíjí. Poté si vzal železnou tyč, co si sehnal, než přijeli do penzionu a otočil se na holky.
,,Já to nechápu. To nemůže být pravda." prohodila Lydia a raději se dívala jinam.
,,Půjdu se podívat na chodbu."řekl a obě se na něj podívali. Lydia víc vyděšeně než Katie.
,,Ale to nemůžeš. Máš tu být s námi." hned pronesla Lydia.
,,Jen se podívám a zase se vrátím. Je tu přes dvacet pokojů, co když někdo bude potřebovat pomoct, jako vy?" podíval se na Lydii a viděl, že souhlasila. ,,Střílej, pokud jí uvidíš." pak se otočil ke dveřím. Došel k nim a pomalu otevřel, pak se ještě jednou otočil na holky. Když se otočil zpět, stála před ním. Leknul se, přesto se nenechal zastrašit. Lydia se vyděšená sunula po posteli nejdál od dveří a Katie se strachem ani nehnula. Sam napřáhnul ruce s kusem železné tyče a švihnul přímo přes ženu. Rozplynula se, ale ne na dlouho. Hned na to, se objevila Samovi za zády. Katie vykřikla,aby ho upozornila, přesto nestihl zareagovat. Žena napřáhla ruku a nějakou neviditelnou silou jím mrštila na chodbu. Narazil na zeď, sesunul se na zem a tyč mu vypadla z rukou. Dveře se zavřely a žena obrátila pozornost na Katie s Lydií. Měla tmavé, krví podlité oči. Její pohled byl děsivý a v ruce stále měla nůž. Blížila se k posteli. Katie se snažila nabít zbraň, ale nešlo jí to. Žena už byla u postele, kde se zastavila kvůli kruhu ze soli. Konečně se Katie podařila nabít a vystřelila. Žena zakřičela a zmizela. Slyšela, jak Sam něco křičí přes dveře a snaží se je otevřít. Marně. Chtěla mu pomoct, jenže se objevila znovu, tentokrát na levé straně postele, blízko Lydie. Lekla se a vykřikla. Přesunula se na druhou stranu postele.
,,Tak střílej!" křičela na Katie. Ta okamžitě vystřelila. Žena opět zmizela, ale ne na dlouho. Lydia už toho měla dost. Vyběhla ke dveřím a vzala za kliku. Nešli otevřít. Začala na ně mlátit a neposlouchala žádné slovo, co na ní Katie křičela.
,,Běž zpátky! Okamžitě běž zpět. Lydie!" ignorovala každé její slovo. Katie přešla za ní, když v tom se před ní objevila ta žena. Silou jí mrštila přes pokoj. Puška jí vypadla z rukou a hlavou se uhodila o stolek u dveří do koupelny. Žena se k ní přesunula, chytla jí svojí mrtvolně kostnatou rukou pod krkem. Projel jí chlad celým tělem. Pak zvedla ruku s nožem a napřahovala se, když v tom se ozval rána a ona zmizela. Katie se vyděšeně dívala a zahlédla Lydii se zbraní v ruce. V tom Sam vrazil do pokoje a díval se kolem.
,,Jste v pořádku?" zeptal se. Od Lydie si vzal pušku, místo toho jí dal železnou tyč, co sebral ze země. Katie pomohl vstát. Bolela ji hlava ale krev netekla, tak se jí trochu ulevilo.
,,Teď už jo. Kam zmizela?" zeptala se a přešla k Lydii.
,,Koho to zajímá. Hlavně že není u nás." vysoukala ze sebe Lydie.
,,Vrátí se. Běžte zpět k posteli." tentokrát to udělali bez řečí. Sam se přidal a popadl mobil. Chvíli to vyzvánělo a pak to Dean zvedl.
,,Jak si na tom?" zeptal se a čekal dobrou odpověď.
,,Snažím se brácho. Jste v pořádku?" měl tušení, že se něco stalo.
,,Ne na dlouho. Co ti tak trvá?" byl rozčílený.
,,No najít ty zatracené hrobky. Je to tu jak v pralese." klel Dean. ,,Už je asi vidím." funěl mu do telefonu. Všude kolem byla vysoká tráva, kterou nikdo neudržoval, větve stromů zasahovali snad všude, kam se dalo. Přesto je nakonec uviděl. Dvě velké hrobky, které tam stály. Ani jedna nebyla udržovaná. ,,Hádám, že to bude ta bez nápisu."řekl Dean.
,,Hádáš dobře. Hlavně si pospěš." jen co to dořekl, Katie vykřikla. Sam upustil mobil a otočil se. Katie ležela na zemi a duch té ženy se nad ní tyčil. Namířil zbraň, ale než vystřelil, vyrazila mu ji z ruky a odhodila ho. Zaměřila se na Lydii. Ta kolem sebe máchala tyčí. Sam, nechápal, jak vnikla do kruhu, když si všiml, že je porušený. Nejspíš z předchozího chaosu. Katie se pomalu sbírala ze země a Sam se natahoval k pušce. Lydie párkrát ženu zasáhla, přesto se vždy vrátila. Když neměla kam couvat, žena jí vyrazila tyč z ruky. Natáhla ruku a chtěla jí nožem říznout do krku, jenomže Lydie se stačila nahnout na stranu a tak to odneslo její rameno. Zakřičela a sesunula se na zem.
Sam vystřelil a obrátil tak pozornost na sebe. Žena začínala být rozzuřená. Vrhla se na Sama takovou rychlostí, že Katie ani Lydie nestihli zareagovat. Když už se ho nožem skoro dotýkala, couvla. Začala kvílet a hořet. Nakonec zmizela jako pára. Sam si oddychnul. Hned se podíval na Katie, která už byla u Lydie. Ta měla paži od krve z pořezaného ramena.
O pár minut později, všichni seděli na posteli. Sam ošetřil Lydii rameno. Nakonec to nevypadalo tak děsivě. Katie si chladila bouli na hlavě, kterou si způsobila o ten stoleček. Všude byl nepořádek. Na chodbě byl zmatek, ale o to se už staral Dean. Katie nevěděla, co jim řekl, ani nechtěla. Byla ráda, že je to za nimi. Sam si posbíral věci a stál u dveří. Na to, že byla noc, v penzionu byli snad všichni vzhůru. Nikomu se po tom všem ani spár nechtělo.
Hned ráno si přála Lydie odjet a Katie nebyla proti. I Dean se Samem se chystali jet dál. Katie stála u svého auta a dívala se, jak Dean se Samem jdou k ní. Už byli sbalené a chystali se vyjet na cestu.
,,Ahoj." pozdravila je a smála se. Byla ráda, že je znovu viděla i za těchto okolností.
,,Tak jak je Lydii?" zeptal se Sam a podíval se směrem do auta, kde seděla.
,,Myslím, že chvíli nevyleze z domu dál jak za roh, ale bude v pohodě." odpověděla a byla si jistá, že její kamarádka bude v pořádku.
,,Fajn. Rád jsem tě viděl."řekl Sam a tím se rozloučil.
,,Já tebe taky." dodala a pak se Sam vzdálil k jejich autu. Pak se podívala na Deana a on na ni.
,,Tak že." začal Dean.
,,Tak že se opět loučíme." ani se neptala, spíš konstatovala.
,,Už to tak bude."řekl a podíval se jí do očí.
,,Ráda bych řekla, že se zase uvidíme." usmála se.
,,Tentokrát už asi ne." dodal a bylo mu to trochu líto.
,,Přesto jsem ráda, že jsem tě viděla." přistoupila blíž a políbila ho.
,,To já taky." zamumlal ale to už Katie nasedala do auta. Naposledy se na něj podívala a pak vyrazila domů.
Hned ráno si přála Lydie odjet a Katie nebyla proti. I Dean se Samem se chystali jet dál. Katie stála u svého auta a dívala se, jak Dean se Samem jdou k ní. Už byli sbalené a chystali se vyjet na cestu.
,,Ahoj." pozdravila je a smála se. Byla ráda, že je znovu viděla i za těchto okolností.
,,Tak jak je Lydii?" zeptal se Sam a podíval se směrem do auta, kde seděla.
,,Myslím, že chvíli nevyleze z domu dál jak za roh, ale bude v pohodě." odpověděla a byla si jistá, že její kamarádka bude v pořádku.
,,Fajn. Rád jsem tě viděl."řekl Sam a tím se rozloučil.
,,Já tebe taky." dodala a pak se Sam vzdálil k jejich autu. Pak se podívala na Deana a on na ni.
,,Tak že." začal Dean.
,,Tak že se opět loučíme." ani se neptala, spíš konstatovala.
,,Už to tak bude."řekl a podíval se jí do očí.
,,Ráda bych řekla, že se zase uvidíme." usmála se.
,,Tentokrát už asi ne." dodal a bylo mu to trochu líto.
,,Přesto jsem ráda, že jsem tě viděla." přistoupila blíž a políbila ho.
,,To já taky." zamumlal ale to už Katie nasedala do auta. Naposledy se na něj podívala a pak vyrazila domů.