Poslední dobou tu moc články nejsou, což jste určitě postřehli. Ale nechci se do toho nějak nutit, když prostě nevím, co a jak. Dneska jsem se s Vámi ale chtěla podělit o něčem, čím jsem si udělala radost.
Možná jsem se tu zmínila, že se mi líbí Polaroid a ráda bych takový měla. No a před čtrnácti dny jsem si ho opravdu pořídila. Měli ho v Pardubicích v obchodu, a jakmile jsem do něj nakráčela, bylo mi jasné, že bez něj neodejdu.
Je to fotoaparát Fujifilm Instax mini 8 a je lehký a na ovládání jednoduchý. No a to nejdůležitější, proč jsem si ho pořídila, dělá fotky na počkání! Jsem z toho pořád nadšená. Měli ho v několika barvách a já se rozmýšlela mezi růžovou a tyrkysovou a nakonec zvítězila tyrkysová.
Fotky to dělá sice malé, ale mají své kouzlo. Když jsem vyfotila první fotku, tak jsem se ještě zbytek dne usmívala jak měsíček na hnoji. Zatím těch fotek moc nemám. Nechci to plácat na každou blbost, ale včera jsem si vyfotila mí pejsánci, jen abych prostě fotila.
Fotky to dělá sice malé, ale mají své kouzlo. Když jsem vyfotila první fotku, tak jsem se ještě zbytek dne usmívala jak měsíček na hnoji. Zatím těch fotek moc nemám. Nechci to plácat na každou blbost, ale včera jsem si vyfotila mí pejsánci, jen abych prostě fotila.
No ale tím to nekončí. Rozhodla jsem se, že bych chtěla zkusit fotit a myslím jako s pořádným fotoaparátek a kvalitní fotky. Koukala jsem už po pár takových, bohužel pro mě jsou drahé. Přesto si na něj chci ušetřit a do konce prázdnin si nějaký ten fotoaparát pořídit. Myslím, že by mě to mohlo bavit, vždy jsem to chtěla zkusit. Navíc děda takový fotoaparát má a je to opravdu znát, když s ním fotíte a má z něj nádherné fotky (a to nevyužívá všechny ty nastavení, jelikož je to docela fuška). Navíc mít zachované vzpomínky na fotkách je přeci pěkný a když se z focení pak stane i koníček, tak proč ne. =)