Quantcast
Channel: Zpravodajství
Viewing all 28891 articles
Browse latest View live

Hráči se smrtí

$
0
0

Nemohla jsem si nechat ujít film, ve kterém si střihla roli Nina Dobrev (The Vampire Diaries) a který běží i v našich kinech.
Určitě jste postřehli a víte, že mluvím o filmu Hráči se smrtí.



Film o studentech medicíny, kteří se rozhodnou na popud jedné studentky navzájem si zastavit srdce, aby zjistili činnost mozku po smrti. Nakonec se do toto ale pouští s tím, že potom budou lepší ve svých schopnostech jako je vnímání, učení atd. To co začíná jako zábava se zvrtne, když první studentka začne mít halucinace. Co se s nimi děje? Začínají bláznit? Jsou to opravdu vidiny nebo realita?

Na film jsme se dost těšila a nezklamal. Bylo by zajímavé zjistit, co se s vámi děje po smrti. Vidíte blízké? Jste v ráji? Film neměl nijak složitou zápletku, šlo vlastně o bohatý dětičky co se snaží protlouct školou a stát se uznávanými doktory. Všichni mají nějaký šrám z minulosti, který je potom bude strašit formou halucinací a záleží na nich, zda se tomu poddají.
Jak jsem řekla, film se mi líbil, jen byl na mě dost strašidelný. Nějaké části jsem viděla skrz prsty. =D Vše bylo spíš tedy formou lekačky, tak že jste spíš čekaly, kde na ně co vybafne. Ale i tak pobavil.

10 Harry Potter days challenge + D5

$
0
0

OBLÍBENÁ CHLAPECKÁ POSTAVA





Rozhodovala jsem se mezi Dracem Malfoyem a Ronem. Draca jsem si chtěla spíš vybrat kvůli tomu, že se mi líbí herec, co ho hraje. I jeho postava je dobrá, je to záporák a pěkný kluk, jen mě na jeho postavě trochu mrzí, že je to nakonec jen srab. Že má jen silné řeči a nakonec uteče jako první. Myslím, že je to škoda a mohl být trochu odvážnější.

Vybrala jsem si Rona. Harryho popravdě moc nemusím a jiné chlapecké postavy mě nijak nezaujali, kromě Nevilla, ten je ještě také dobrý. Ale Ron, nejlepí kamarád Harryho Pottera. Je s ním sranda, má skvělou rodinu a pro přátelé by jako Hermiona udělal vše. A líbí se mi s Hermionou. Tak že to nakonec bylo jasné.

RON WEASLEY



10 Harry Potter days challenge + D6,7

$
0
0

OBLÍBENÁ POSTAVA Z PROKLETÉHO DÍTĚTE

OBLÍBENÝ WEASLY




Den šestý bohužel splnit nemůžu. Prokleté dítě jsem nečetla a nechci vybírat oblíbenou postavu z několika informací, co bych si našla na netu. Tak že přejdu k sedmému dnu a to k oblíbenému Weaslymu.

V předešlém dnu jsem zmiňovala Rona a tak se nechci opakovat. A jelikož se ve filmu objevoval hlavně on, Gini a dvojčata, Perci tam moc nebyl, tak asi vyberu dvojčata. Fred a George.


Co k tomu řící, užívají sí života a dokážou využít každou příležitost k nějaké lumpárně ale když pak dojde na nejhorší a je potřeba postavit se pánu zla, dá se s nimi na sto procent počítat. Je škoda, že jeden z nich nakonec zemře.


6 let od založení

$
0
0

25.12. 2011 den po Vánocích, přesněji po Štědrém dnu vznikl tento blog. Blog, kam jsem chtěla psát své příběhy, sdílet mé oblíbené knihy a vše co s nimi souviší ale také sdílet své cestovatelské sny ohledně Paříže a Londýna. No, co se týče příběhů a oblíbených knih, můžu říci, že se to povedlo. Ten zbytek stále čeká.




Tak jako tak, blog je už na světě šest let a podle mě je to dlouhá doba. Během těch šesti let, co je tu blog semnou, jsem stihla od maturovat, pobýt rok na vysoké škole, začít pracovat a najít si přítele ale také nové přátelé. Zúčastnila jsem se více akcí než kdy předtím, jako The Color Run, Night Run nebo také Sázava festu, vyškrábala jsem se na Sněžku, navštívila jsem Humbook fest a bavilo mě to.

Také mě pořád baví psaní, i když už mu nevěnuji tolik času jako na samém začátku tohoto blogu. Nepíšu každý den nějakou novou povíkud ale pokud jste si všimli, tak už to nedělá moc blogů (alespoň ty, které občas navštívím). Každý se teď hrne do samých knižních recenzí, což je fajn ale ty povídky mi trochu chybí. S tím také souvisí, že už nečtu tolik knih jako na škole ale tento rok jsem po dvou letech, přečetla nejvíce knih a jsem na to pyšná (i když je to ve srovnání s jinými knižními blogery chabé číslo).

Šest let, je šest let a pro mě se vlastně ohledně blogování nic nezměnilo. Pořád mě to baví, nehodlám s tím zatím přestat, i když to občas tak vypadá s mou aktivitou. Blog mám ráda a doufám, že dalších pár let tu s ním budu. A že se o něco víc zlepším a posunu tak blog o něco dál. A také doufám, že se Vám tu na blogu líbilo a bude líbit dál.

Tak přeji svému blogu Všechno nejlepší k šestému výročí!!!




(Přehled layoutů blogu - který se líbil nejvíce?)



Falešný román - Magdalena Mintová

$
0
0





Žánr: Román
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 272
Rok vydání: 2017

Pustila jsem se do Falešného románu s tím, že by to mohla být zábavná oddechová knížka a vlastně to tak i dopadlo.
Falešný román je o ženě Emě Studené, která stále ve svých skoro sedmadvaceti letech bydlí s otcem, nepracuje a jen utrácí jeho peníze. Jeho trpělivost je na krajíčku a snaží se jí domluvit, aby začala samostatně žít. To se Emě samozřejmě nelíbí a tak si vymyslí, že píše román a aby v té lži ještě otce utvrdila pořídila si psací stroj, na který ale nepíše ten román ale píše si jaký si deník, kde odsuzuje vlastně celou rodinu.

Kniha je tedy psaná jako deníkový zápis, vše je vyprávěno vtipně, tak nějak svěže. Děj se odehrává v Praze a okolí, což pro mě bylo nezvyklé ale ne nijak špatné.

Když otec zjistí, co vlastně Ema píše, rozhodne se jí pořídit byt a vykázat jí tam. Od té doby to jde s Emou trochu z kopce a ona si musí poradit, jak vydělat na hodně velký nájem. Jenomže její plán je o něco složitější. Nehodlá v tom temném bytě zůstat a tak si vymyslí, že se provdá za bohatého mládence.

Jak jsem již psala, u knihy jsem se dost nasmála. Sice začátek nijak ohromující ale postupně když se do knihy začtete je to fajn příběh. Navíc je to autorčina prvotina, tak že se dá říci, že je to takový jednoduchý, nijak náročný příběh o bohaté rozmazlené holčičce, která prahne po penězích.

Knihu tedy hodnotím pozitivně i když začátek by mohl být víc zajímavý, aby vás to vtáhlo do děje hned. Jediné co mě na knize dost překvapilo a naštvalo je hodně otevřený konec. Jako když píšete větu, kterou nedokončíte. V tom nejlepším to utnula a podle mě je velká škoda. Samozřejmě že to tak odkazuje nejspíše na druhý díl, v co doufám, jinak by byl totiž takovýto konec nesmyslný.

10 Harry Potter days challenge + D8

$
0
0

OBLÍBENÉ ZAKLÍNADLO


Doháním resty a také tuto challenge. Dnes tu mám D8 a na zítra je přednastavený D9.
Poslední den nechám na přístí sobotu.



Nad tímto jsem nijak zvlášť nepřemýšlela. A když už nad tím přemýšlím, tak se mi vybaví spíš takové ty známé zaklínadla jako je třeba Alohomora, které použila Hermiona nebo třeba to Wingardiumleviosa ve scéně, kdy Hermiona poučuje Rona jak to má vyslovovat. Napadá mě třeba Riddiculus, které používali na bubáka a také dobré je Lumos, kdy vlastně vykouzlí světlo.
Zaklínadel je tam hodně, dobré i ty špatné jako třeba Avadakedavra. Ale které bych si asi vybrala, nebo které je takové pěkné, tak to je asi Expecto patronum. Zaklínadlo co vykouzlí patrona, vlastně takového ochránce.




10 Harry Potter days challenge + D9

$
0
0

OBLÍBENÝ FILM




Musím říci, že oblíbenost filmů se u mě liší podle mého věku. Ale vždy jsem měla raději díly, které se odehrávali v Bradavicích a byli ještě takové kouzelné a ne jako poslední dva nebo tři takové temné.

Když jsme byli malý tak jsme s bráchou často sledovali na druhý díl Tajemná komnata. Nevím proč nás tak zaujal ale vím, že to byl dost ohrávaný díl. Možná to bylo tím, že zrovna vycházel a byl všude ukazován. Sbíraly jsme kartičky, lepily je do sešitu a tak.
Poté jsem jednu dobu měla oblíbený třetí díl Vězeň z Azkabanu. Nejspíš protože už to nebyli děti ale teenagery a vlastně věkově stejné mě v té době, co jsem to sledovala. Měla jsem to na dvd od kamaráda a vím, že jsem na to koukala častěji. Líbilo se mi, že tam cestují v čase, že tam byla vlastně většinu času jen Hermiona s Harrym.
No a teď?? Ani nevím. Letos jsem to viděla tolikrát, že už těch filmů mám plné zuby. Asi si nedokážu vybrat jeden díl ale ráda mám ten první, kde objevuje svět kouzel, poznává se s kamarády, líbí se mi stále i druhý a třetí díl. Jsou to vtipné díly a pěkné. Dobrý je i Ohnivý pohár a dokonce bych řekla, že se mi líbí i Princ dvojí krve. Fénixův řád si nijak zvlášť nevybavuji a ty poslední už jsou dosti pochmurné.

Asi zůstanu u těch prvních třech dílů. Ty jsou mé oblíbené.

Knižní výzva 2018

$
0
0

Je to tady, máme tu nový rok a s tím samozřejmě novou knižní výzvu. I já se opět hodlám účastnit a doufám, že přečtu o něco více knih než letos. Přesto jsem se svým letošním číslem přečtených knih spokojená.

Knižní výzvu mám opět od Ells, jak jinak že. A opět si dám jen dvacet knih, protoře budu ráda, když tolik knih vůbec přečtu. Ells má také zase krásné ikonky ke každému vybranému množství knih, které mě osobně moc lákají ale jak jsem řekla, můj limit je opět na dvaceti knihách.





Pro zajímavost tu mám knižní výzvu z roku 2016 a teď i z roku 2017

Tak hodně štěstí do plnění výzvy i Vám, pokud se také účastníte a hlavně mě, ať se konečně pořádně začtu.


1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.


11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.


Knižní propast

$
0
0

Zdravím, tento článek bude spíše takovým zamyšlením nad tím, jak jsem ztratila čas v knižním světě. Jak jsem pozadu se čtením knih a že to nejspíš nikdy nedostihnu..



Tolik nových knih, co se objeví na knižním trhu. Každý měsíc nějaká novinka, každý měsíc si přidáte na seznam alespoň dvě tři knihy nejméně. Pokaždé když zajdete do knihkupectví, objeví se tam kniha, kterou jste nečetli a která zaujme.
I když nestíháte číst nebo čas věnujete něčemu jinému, knihy stále přibývají a když nejdete s tím, co se zrovna čte, ztrácíte náskok. Nejdříve jste tak o dvě, možná tři knihy pozadu. Další měsíc to je o další knihy a tak dále. Pak si projíždíte katalogy, internet nebo regály v knihovně a najednou je těch knih moc. Nevíte, co máte číst dřív!
Projíždíte blogy s recenzemi na knihy, které jste chtěli číst, které máte třeba i doma ale ještě jsem je nevzali do ruky. Nové knihy, které se Vám líbí a které z knih, co máte doma, dělají knihy staré. A všichni je už mají přečtené a jdou dál.
Vše se pořád točí, neustále je něco nového a vy nestíháte číst to, co vyšlo loni nebo předloni a co je teď už vlastně pasé. Jste pozadu.


Tak nějak se cítím, když čtu recenze ostatních. Co jsem ze školy venku, čtu málo, čtu minimálně a vše se to odráží na knihách. Doma mám tak deset nepřečtených knih, možná i více, které nejspíše skrývají pěkný příběh, mají už možná další pokračování a všichni aktivní čtenáři je mají dávno přelouskané.
Ztratila jsem čas, jsem pozadu o několik desítek knih a nikdy to nemůžu dohnat! Trochu mě to mrzí ale vím, že to nevrátím. Vím, že to není důležité, jen si připadám ztracená. Většina čtenářů čte něco o čem ani nevím, že vyšlo nebo čtou další díly něčeho, co jsem si chtěla přečíst. Všichni jdou v před, jen já jsem stále na samém místě.

Vždyť ani v knihovně jsem nebyla dobré tři roky! To je hrůza. Pokaždé si říkám, doma mám knihy, co si zaslouží být přečteny, tak přeci nepůjdu do knihovny ale myslím, že jsem tam měla raději jít. Pak by se mi doma neválelo tolik knih, které nakonec nebyli až tak dobré a za které jsem utratila peníze.
Letos to musím napravit. Pokusím se dohnat něco, co je nemožné. Ale víte co, zkusím to.


10 Harry Potter days challenge + D10

$
0
0
DEN DESÁTÝ - OBLÍBENÁ KNIHA




Poslední den v této challenge o Harrym. Líbila se mi ale popravdě budu ráda, když si od Harryho dám chvíli oraz. =D Teď už ale k odpovědi.

Jelikož jsem zatím četla jen první a druhý díl knih Harryho Pottera, tak budu vybírat jen z nich i když je to velmi malý výběr. Nedá se ale nic dělat. Je to poslední den z této challenge, tak že hurá na něj.


Oba dva díly byli pěkné, na každém je něco zvláštního, něco nového pro mě ale přeci jenom asi ten první se mi líbil více. Líbilo se mi, jak Harry poznával kouzelnický svět a vše bylo pro něj nové. Druhý díl mě popravdě tolik nebavil i když tam bylo několik odlišností od filmů a pro mě tak něco málo nového. Občas to bylo zdlouhavé ale to je podle mě tím, že jsem dříve viděla film než četla knihu.

Tak že za mě Harry Potte a Kámen mudrců.




Knihovníček - Kniha s vánoční atmosférou

$
0
0




Tak trochu jsem zapomněla v prosinci na Knihovníček a ráda bych ho dokončila. Je to poslední téma do knihovníčku, které je Kniha s vánoční atmosférou.

Žádnou takovou přečtenou snad ani nemám ale neodolala jsem před Vánoci a pořídila si jednu vhodnou přesně pro toto téma. Kniha se jmenuje Polibek v New Yorku a má kouzelnou zimní obálku. Už jste ji mohli vidět na mém blogovém instagramu.


Knihu mám teprve rozečtenou a první zklamání přišlo hned na prvních stránkách. Myslela jsem si, že půjde o dospělé hrdiny a oni to jsou teenageři ale to přeci není zase tak strašné. Mám zatím přečteno pár kapitol a je to zatím docela dobrý začátek příběhu. I když je to romantický příběh a ty mi přijdou dost předvídatelné a nečtu je tak často. Popravdě nechápu, proč si to kupuji, když to není můj oblíbený žánr ale láká mě představa milostné zápletky s dobrým koncem asi.

Tak jako tak, je to právě tato kniha, kterou jsem zařadila právě sem jako knihu s vánoční atmosférou.

Myslela jsem si, že se letos zúčastním dalšího Knihovníčku ale autorka tohoto projektu ukončila svůj blog, tak že toto je poslední téma a poslední můj Knihovníček.

Knižní přírůstky za prosinec 2017

$
0
0

Konečně jsem se dostala k sepsání knižních přírůstků za prosinec minulého roku. Tedy jsou to knížky, které jsem dostala k Vánocům. Přiznávám se, že jsem nečekala, že nějaké knížky vůbec dostanu, tak že mi udělali radost. Teď už ale k samotným knihám.




Nečekaně jsem dostala od přítele dvě knížky, které vybral podle tématu, které mám ráda a to byli upíři. Tak že jsem dostala první a druhý díl ságy Twilight. Popravdě kolikrát jsem uvažovala o přečtení těchto knih ale když jsem viděla filmy, vždy jsem si řekla, že to není potřeba. Teď mám doma tedy Stmívání a Nový měsíc a jsem i ráda. Knihy jak je zvykem, jsou prý lepší, tak že se na jejich četbu těším.


Pak jsem dostala dvě stejné knihy od dvou různých osob. První jsem dostala od kolegyně z práce a udělala mi ohromnou radost. Je to Moje kuchařka a podle obalu byste řekli, že je to kuchařka s recepty, jak to tak bývá ale právě naopak, je to kniha pro Vaše osobní recepty. A je to naprosto kouzelné. Poslední dobou ráda peču a zkouším pořád něco nového. Recepty si píšu do bloku, který mamka chtěla vyhodit a není tak krásný jako tato kniha, tak že jsem opravdu moc ráda. No a druhou tu samou jsem dostala od přítelkyně mého bratra. Vůbec mi nevadí, že mám dvě. Alespoň můžu mít spoustu receptů.


Pak jsem dostala od kamarádky dvě knihy spojené s vařením, tedy spíše s pečením a to knihu Pečeme i bez zkušeností, kterou jsem tedy ještě nezkoušela ale vypadá slibně a druhou trochu dětskou Pečeme s Hello Kitty, kterou už jsem vyzkoušel a je fantastická. Je to tedy jen o muffinách a cupcakech ale to je právě přesně dělané pro mě. Tak že opět skvělé knížky.


(Omlouvám se ale knihu jsem zrovna neměla po ruce)


Poslední knihy jsem dostala od dědy. Jsou celkem tři. Je to téma duchovní, což není moje silná stránka ale děda je tím tak trochu posedlí a snaží se tím šířit dobré myšlenky. Tak že jsem dostala knihu Můžeš vše, co chceš od Katy Yaksha, kterou jsem rozečetla a vypadá docela dobře. Druhá kniha se jmenuje Splněná přání od Dr. Wayne W. Dyer a poslední Síť světla od Heleny Pejšové a spol. Jelikož jsem knihy ještě nepřečetla, nechci dělat předčasné závěry. Dám jim šanci. Některé motivační knihy jsou dobré a tak to může být i s těmito.



Tak že to je vše. Jsou to mé zatím poslední přírůstky. Doufám, že se k nim dostanu co nejdříve ale znáte to. Knih je spoustu.
Co jste dostali vy k Vánocům??

Hello March

$
0
0


Zdravím, ty co si právě čtou tyto řádky. Pokud sem chodíš pravidelně, tak víš, že jsem poslední dobou opět nepřidávala. No tak to teď trochu napravím. Už mi to chybí a zase jsem se chtěla trochu podělit o všem (co se týče knih atd), co jsem v poslední době dělala.

Nejdřív bych ale ráda tak trochu přivítala nový měsíc. Březen. Sice to není oficiální začátek jara ale spíš takový příslib lepšího a doufám, že i slunného počasí. Přestože jsme celý tento týden dost mrzli. U nás se teplota pohybovala okolo -13 stupňů, co u Vás?
Chtěla jsem vyrazit na rybník si zabruslit ale brusle nevlastním, tak si je snad konečně pořídím, abych příští rok mohla opravdu jít a po dlouhé době bruslit. Zatím si počkám na to lepší počasí a vytáhnu kolečkové brusle...


No ale jak jsem na tom s knihami? Noo popravdě žádná sláva. Styď se Katie! Popravdě jsem rozečetla dvě knihy a to jsem si vždy říkala, že nikdy nechci mít rozečtené více jak jednu knihu. O Vánocích jsem rozečetla Polibek v New Yorku. Ano pořád ji nemám dočtenou. Zlákal mě vánoční obal knihy a i když jsem čekala, že to bude sladký románek, což také je, koupila jsem si ji. No opravdu mě to moc nechytlo ale nedám se a dočtu ji.
Druhou knihu co jsem poté rozečetla je Co mě naučil tučňák. Kniha mě zaujala jak obalem, tak anotací a měla dobré recenze. No nakonec to taky není zrovna podle mého gusta ale jsem na začátku, tak třeba to nakonec špatné nebude.

Tak doufám, že jste na tom s knihami o dost lépe.

Kromě knih jsem byla párkrát v kině a to na filmech Jumanji: Vítej v džungli!, Labyrint: Vražedná léčba a Největší showman.Určitě plánuji napsat pár slov o všech filmech a pokud jste nějaký viděli, tak dejte vědět, jak se líbili.

To je ode mě pro zatím asi vše. Určitě se ještě snad brzo ozvu. Tak se mějte.


Kinozážitky

$
0
0

Jak jsem psala v minulém článku, chtěla jsem napsat pár slov o filmech, na kterých jsem byla. Tak že hurá do toho.




Jumanji, film který asi nikoho neurazí. Zasmějete se i pobavíte ale nakonec si stejně řeknete, jaká je to ptákovina. =D Pokud jste viděli Záthuru což je vlastně nenávazný druhý díl, tak toto by se Vám mělo líbit. Nakonec si myslím, že i obsazení je docela ucházející.
A o čem to tedy celé je?Čtveřice školáků najdou starou konzoli se hrou, která je vtáhne do džungle, kde se odehrává celý její děj. Každý z nich se stává postavou, kterou si pro hru zvolili. Hra jak nakonec zjistí není jen o zábavě ale o tom, zda ji přežijí.



Konečně přišel do kin poslední díl Labyrintu a ten jsem si nemohla nechat ujít. Nakonec jsem na něm byla 2x. A je to super film a asi nejlepší ukončení jaké jsem kdy viděla. Bylo to vtipné, akční od začátku až dokonce i smutné. Třetí díl knižní předlohy jsem samozřejmě ještě nečetla, tak nemůžu srovnat i když vím, že to určitě bylo odlišné. Každopádně film byl skvělý a já jedině doporučuji.
A co se tam tedy děje? Thomas a jeho přátelé se snaží zachránit Minha, kterého se zmocnil Zlosin. Bohužel při prvním pokusu se to nezdaří a tak jsou nuceni se vydat do tzv. Posledního města, které je na světě uchráněné před nákazou. Ve městě se setkávají se starým přítelem a opět podstupují nebezpečné dobrodružství. Podaří se jím to?


No a poslední zde uvedený filmík je trochu z jiného soudku. Jmenuje se Největší showman a byl naprosto úchvatný. Je to takový muzikálový snímek s naprosto dokonalým obsazením jako je Hugh Jackman, Zac Efron, Zendaya nebo Michelle Williams. Miluju hudební filmy a tento byl opravdu povedený. Zábavný, veselý a romantický. A písně? Dokonalé.
O čem tedy je? Je o muži který kromě svých snů a vizí nemá naprosto nic a přesto se mu podaří vytvořit skvělou show plnou tanečníků, akrobatů, žonglérů, zpěváků a dalších. Představení o kterých každý mluví ho vynesou až na vrchol. Dokáže ale zůstat věrný sobě a svým snům?



Pro mě tedy skvělé filmy. Viděli jste některé z nich? Líbíli se Vám? A nebo se chystáta na nějaká jiný film, který přijde do kin?

Polibek v NY - Catherine Riderová

$
0
0




Žánr: Dívčí román
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 240
Rok vydání: 2017

Asi je každému jasné, proč jsem chtěla knihu mít. Má kouzelnou obálku přímo ušitou pro dokonalé Vánoce. Když jsem ji viděla, měla jsem nutkání si o Vánocích přečíst nějaký krásný, romantický příběh. A tato kniha se nabízela.
Obálka jak jsem již řekla, je podle mě perfektní. Sníh, zamilovaný pár a NY. Navíc laděné do červené vánoční barvy.

Tak proč jsem knihu, kterou jsem začala číst o Vánocích dočetla až teprve minulý týden??

Celý příběh začíná, jak se píše na obalu knihu na letišti, kdy Charlotte čeká na své letadlo domů. Z NY se přímo snaží uprchnout, jelikož její vysněný sen o dokonalém studijním pobytu s dobrodružstvím a samozřejmě láskou zrovna nevyšel. Její přítel jí před odletem dal kopačky.
Zatím co, Charlotte už svůj rozchod má za sebou, kluk jménem Anthony, který přijel svojí přítelkyni vyzvednout na oné letiště, zatím nic netuší. Netuší, že mu Mia dá kopačky před všemi v hale, na Štědrý den a přímo před Charlotte.

Anthony je zdrcený a neví co dělat. Domů teď nemůže přijít a tak bezmocně sedí na lavičce, kde ho samozřejmě vidí Charlotte a jelikož sama ví, jaké to je dostat kopačky, nenapadne ji nic lepšího, než že se mu pokosí zvednout náladu.

Ani jeden není nadšený z rozchodu ale nakonec zjistí, že to možná mělo tak být. Že se asi měli potkat a že New York na Štědrý den není nakonec tak špatný, jak se ze začátku zdál.

Přestože nejsem žádný fanda dívčích románů, dala jsem tomuto šanci. Už když jsem začínala číst, tak mě trochu mrzelo, že jde vlastně o teenageři a ne o dospělé. Což mi asi mělo dojít, ani nevím proč jsem měla zafixované, že půjde o dospělé ale to není nic hrozného.
Příběh je vždy vyprávěný buď z pohledu Charlotte nebo z pohledu Anthonyho. Je to fajn, víte co si myslí oba dva a nemusíte si domýšlet, co se asi honí v hlavě tomu druhému.
Celý příběh se vlastně odvíjí od knihy, kterou si Charlotte koupila a má pomoci při rozchodu. Tak že u každé nové kapitoly je vždy rozepsaný jeden bod knihy, podle kterého se pak postavy řídí. Což zní zajímavě ale nakonec mi to přišlo zbytečné, jelikož vše pak vlastně Charlotte zopakovala, takže jsem to většinou jen prolítla.
Postavy nebyli ničím zvláštní, kromě toho, že Charlotte byla britka, tak že často se odkazovalo na její přízvuk a Anthony byl obyčejný hodný kluk, který skrýval ještě další bolest, kromě rozchodu s Miou.

Ze začátku jsem se do knihy nutila, moc mě to neupoutalo ale pořád jsem si říkala, že to určitě bude lepší. Bohužel mě kniha moc nepřesvědčila a řekla bych, že je to takový průměr. Příběh není ničím zvláštní, nijak zvlášť napínavý nebo překvapivý. Je to trochu nuda. Asi holt potřebuji víc akce. A to mi, což je jasné, nějaký dívčí román nedá. Osobně bych si knihu znovu nepřečetla a jediné co se mi na ní opravdu líbí, je ta obálka.

20 Day Book Challenge - Dá se kniha porovnávat s filmem?

$
0
0



Kniha nebo film? Dost běžná otázka, na kterou by každý určitě odpověděl jinak. Někomu se víc líbí knižní verze, jinému zase ta filmová. Ale dají se tyto dva odlišné světy vůbec srovnávat? Každý má přeci své přednosti i nějaké ty mínusy..

Ráda porovnávám film s knihou, pokud tedy ten film byl natočený podle knižní předlohy. Ráda porovnávám, co je lepší, co třeba nezvládli dobře podat nebo v čem se od sebe liší. I když je to vlastně stejný příběh, stejné postavy, tak kniha i film to vypráví odlišně. Někdy se film vydaří natočit lépe, než je napsaná kniha a naopak, což podle mě bývá častější, se film nikdy nevyrovná té knižní předloze.



A proto bychom podle mě, i když je to těžké, neměli filmy natočené podle knih tolik srovnávat a pitvat, zda je do detailu stejný. Měli bychom je brát jako dva odlišné světy, čímž podle mě i jsou.
Ale proč je tedy kniha většinou brána jako ta lepší? Myslím, že čtenáři asi tuší..

Přestože film bude vydařený, bude se držet knižní předlohy, tak kniha bude mít vždy na vrh. V knize kromě vyprávěného příběhu víte, jak se daná postava cítí, co si myslí a to ve filmu nenajdete. Nebudete tam mít titulky, co si myslí zrovna hlavní hrdinka nebo jaké má pocity. V knize si to můžete přečíst, autor vám dá nahlédnout do její hlavy, jejích myšlenek.
V knize budete mít rozsáhlejší popis míst, které ve filmu nejspíše jen přelétnete kamerou a vlastně pořádně nic neuvidíte. V knize můžete najít různá fantastická stvoření nebo světy, které jsou tak detailně popsané, že je ve filmu sotva dokáží přesně vytvořit. Vaše fantazie je obsáhlejší než nějaké filmové kulisy a proto má kniha většinou vždy navrch, pokud samozřejmě je skvěle napsaná a nebude to nějaký brak.


Ale to je přesně to porovnávání, díky kterému pak říkáme: ,,Ten film za nic nestojí, kniha byla lepší.'' ,,V knize to bylo takhle ale ve filmu to chybělo..'' nebo naopak ,,Viděl jsem film, proto nemusím číst knihu..'' ,,Film se mi líbil víc, kniha byla děsná..'' ,,Film je přeci podle knihy, tak proč číst knihu?''

Jen málokdy si řekneme nebo uvědomíme, že přeci film a kniha jsou rozdílné i když se jedná o stejný příběh. Kniha i film to podávají jak nejlépe umí a to, že v knize to sice je třeba podrobnější ale ve filmu ne, tak to nedělá z filmu ten špatný nebo horší. Film má nejspíš zase něco jiného, co v knize nenajdete, jen to přehlížíme..

Pokud mohu vzít pro srovnání třeba filmy a knihy Harryho Pottera tak bych řekla, že to je ten případ, kdy se filmy povedli, o knihách samozřejmě nemluvím, ty jsou dokonalé. Myslím si, že svět popsaný v knize, se na filmová plátna povedlo převést kvalitně a proto jsou také tak oblíbené.
Jako další příklad, třeba Vampýrská akademie. Ano, natočili jen první díl ale do detailu se drželi knižní předlohy. Mě se film líbil, jen mi třeba nesedlo určité obsazení ale to nemění nic na tom, že děj podali skvěle. Přesto byl dost odsuzovaný protože se fanouškům nelíbilo právě to zmíněné obsazení.

Chtěla jsem tím vším říci, že se film s knihou zase tolik porovnávat nedají. Každý má své přednosti a záleží jen na nás, kterým mi dáme přednost a které se nám budou líbit víc.

Dcera hvězd

$
0
0


Kdo by neznal Míšu Burdovou a její knihy Synpekel, Křišťálymoci nebo Volánísirény. Pokud jste četli, tak víte, že Míša je skvělá spisovatelka. Mě se tedy její knihy moc líbí a některé mám dokonce doma. No a proč se tu o ní vlastně zmiňuji?
Příští týden má totiž vyjít její nová knížka, která ponose název Dcerahvězd. To ale její fanoušci určitě vědí.

Ke knize Míša zveřejnila na svém blogu prolog a povídku Ztracená, kterou si můžete přečíst (zde odkaz). Kniha přesněji vyjde 10. dubna a už byl spuštěn předprodej, ke kterému měla Míša přichystané i nějaké dárky pro prvních deset lidiček. Nebyla jsem mezi prvními ale samozřejmě jsem neodolala a knihu si objednala. Těším se, že brzo přijde a budu se moci pustit do čtení.

Hana - Alena Mornštajnová

$
0
0



Žánr: Román
Nakladatelství: Host
Počet stran: 310

Rok vydání: 2017

Knížka Hana má jednoduchou obálku s věnečkem uprostřed, šedobílými pruhy a velkým písmem s černým zátiším napsaný název knihy. Podle mě je to pěkná obálka, která se hodí k samotnému ději.

Knížku bych si asi nikdy nepřečetla, ale jelikož jsem ji kupovala jako dárek, chtěla jsem vědět, zda jsem vybrala dobře a kniha je opravdu dobrá jak popisují recenze.

Celý příběh jakoby vypráví Mira u které vše vlastně začne. Je to malá zvídavá dívenka, která neposlechne rozkaz rodičů a se svojí nejlepší kamarádkou jde k řece jezdit na ledových krách. Samozřejme, že Mira nakonec do ledové vody spadne a doma jí čeká výprask. Alespoň si to myslí. Nakonec jí ale odepřou jen zákusek v podobě vanilkového věnečku, jelikož její maminka slaví třicáté narozeniny a tak je její trest tímto o něco lehčí.

Vše se točí kolem její rodiny, hlavně její maminky Rosy a její sestře Haně, která přijde Miře zvláštní, divná. Chodí v černém, je pohublá, s nikým nemluví a všude nosí suchý nalámaný chleba. A jako jediná právě její teta Hana jí nakonec z celé rodiny zbude, jelikož město zamoří epidemie a Mira přijde o zbytek své rodiny.

Postupně se dozvídáme jaké strasti přinesl osud celé rodině za války, protože byli židé. Dozvídáme se, jaké dětství měli Rosa s Hanou a proč je vlastně Hana tak zamlklá a divná. Že tak krásné a chytré děvče, místo aby se provdalo a mělo svou vlastní rodinu, se nakonec ocitlo v koncentračním táboře a zažilo svou nejhorší noční můru. Že nakonec přes všechny strasti a ztráty přežila a vrátila se domů. Domů, kde i přes veškerou snahu nedokáže žít normální život.


(z instagramu: katie-story46)

Nemám ráda téma války, je to smutné, většinou to nikdy nekončí dobře a chce se mi akorát brečet. Přesto jsem se odhodlala a knihu přečetla. Je to čtivý příběh, u kterého budete chtít znát konec. V knize se prolíná více rodin a všechny jsou spolu propojeny.
Začíná se u zmíněné Miry, která přestože přijde o rodinu, tak skončí podle mě dobře. Většina knihy (spíš začátek tedy) je právě z jejího pohledu a proto se mi tedy hodně líbilo, že ke konci vše vidíme zase z pohledu Hany. Protože z pohledu Miry je Hana narušená osoba, která se nedokáže postarat pomalu o sobě, na tož o ní. Nedokáže ukázat, že jí na Miře záleží a nikdy s ní vlastně pořádně nepromluví a na konci se vlastně dozvídáme, že je to právě naopak. Že Hana má společnost Miry ráda, že se o ní bojí a že se o ní chce postarat ale bohužel je to pro ní hodně těžké a že Mira je hlavní důvod, proč chce dál žít.

Na mě docela silný, hodně smutný příběh. Já osobně vím, že se do žádné další knihy s touto tématikou nepustím. Už teď mám plnou hlavu tohoto příběhu. Ale jsem ráda, že knihu mám přečtenou. Doporučuji těm, co naopak mají rádi knihy tohoto žánru a dozvídají se p osudech rodin za války.

Co mě naučil tučňák - Tom Michell

$
0
0


Žánr: Román, světová lit.
Nakladatelství: Noxi
Počet stran: 203
Rok vydání: 2016

Kniha mě zaujala hlavně svým názvem, kde se objevil tučňák ale i obálkou, která je podle mě kouzelná a veselá i když je na ní právě jen ten zmíněný tučňák.

Popravdě nevím ani pořádně jak začít, jelikož kniha mě nezaujala tolik, jak jsem si myslela, že zaujme a pobaví. Příběh o zachráněném tučňákovi, který by nejspíše bez Toma zemřel na následek ropné skvrny v moři, byl dojemný, milý i radostný. Každopádně mě nebavili popisy tehdejší Argentiny, její politické situace a ekonomiky. Přišlo mi to matoucí a nezáživné.

Tučňák pojmenovaný Juan Salvador se upnul na svého zachránce a přicestoval s ním do školního areálu, kde Tom učil. Byl to dosti neobvyklí domácí mazlíček, který díky své povaze všechny okouzlil, rozesmál i podpořil, když se k němu přišel kdokoli vypovídat ze svých trablů.
Juan Salvador si užíval pozornosti a pokaždé vítal nově příchozí. V knize se tak dozvíte pár zajímavostí o tučňácích, jak se chovají, jak chodí, jak jí ale také, že jsou dosti společenský a na konci se také dozvídáme, proč Juan Salvadore nechtěl opustit Toma, když ho odvedl očištěného od ropy k moři.

Samotný příběh o tučňákovi a jeho dobrodružství s Tomem byl pěkný a líbil se mi ale jak jsem psala, kniha byla proložena informacemi o Argentině, které mě osobně nebavili a vadili mi. Konec samotný byl překvapivý, jelikož jsem nečekala, že to dopadne s tučňákem právě takto (nechci to přímo prozrazovat), tak že byl takový smutnější i když pak samotné vzpomínky Toma na onoho tučňáka byli pěkné a hezky uzavírali celý příběh knihy.

Life Sentence

$
0
0


Nedávno jsem postřehla, že by se měl na obrazovkách začít vysílat nový seriál v hlavní roli s Lucy Hale (Prohlané krásky) s názvem Life Sentence. Zaujalo mě to ale nenašla jsem žádné díly, na které se podívat, až do teď.
Momentálně je odvysílaných pět dílů, z toho jsem viděla jen čtyři, jelikož ten pátý ještě není s titulky a já si je tam sama vložit neumím. No ale měla bych začít s tím, o čem vlastně seriál je??




Dramatická komedie se točí kolem mladé ženy, která je diagnostikovaná nevyléčitelkou formou rakoviny. Když náhodou zjistí, že přece jenom neumírá, musí se naučit žít s rozhodnutími, který se rozhodla učinit v době, kdy žila jako by každý den byl její poslední. A nejenom to. Musí se vypořádat s pravdou, kterou jí její rodina celé roky tajila pro její dobro v domění, že zemře.
(zdroj- serialzone)

Už podle tohoto jsem si říkala, že by to mohl být rozhodně zajímavý seriál a myslím, že jsem neudělala chybu, když jsem na něj začala koukat. Je tam drama, láska, sexy chlapy a samozřejmě nesmí chybět ty vtipné části.
Kromě toho Lucy je fajn herečka a já ji mám ráda i když spíše kvůli roli v ''moderní popelce'' než Prolhaných kráskám, které jsem ani pořádně neviděla. Kromě ní tam hraje například herec Jayson Blair, který si zahrál v seriálu s Emily Osment Mladí a hladoví a to bratra Joshe, Jake.



Viewing all 28891 articles
Browse latest View live